Manželská smlouva | Jennifer Probst

Jennifer Probst

Originál: The Marriage Bargain

Vydání v ČR: Ikar

224 stran

Ona potřebuje sto padesát tisíc. Hned.

On potřebuje manželku. Hned.

Smlouva je jednoduchá. Ona si ho vezme, on ji dá peníze. Pravidla jsou jasně daná. Pro ostatní budou šťastný pár. Žádné city, žádný sex. Čistě obchodní dohoda. 

Jenže v životě nejde vždy vše podle plánu. 

"Jestli potřebuješ orgie, tak já je budu mít taky. Jestli chceš dodržovat celibát, budu ho dodržovat s tebou. Svoje nesmysly ohledně mužů, žen a jejich odlišností si strč za klobouk. Jestli mám tři sta šedesát čtyři nocí spát sama, čeká tě totéž. A jestli budeš chtít hrátky, budeš se muset obrátit k vlastní manželce."

Autorka

Svůj první příběh s milostnou zápletkou napsala Jennifer Probstová ve dvanácti letech. Přečetla ho sice jen svojí tehdejší třídní učitelce, ale sama říká, že od té doby už nemohla s psaním přestat. Dala si sice několik

drobných přestávek – například když se vdávala, když čekala prvního syna, když s manželem kupovali a zařizovali dům, když čekala druhého syna, když dělala státnice z anglické literatury nebo když se u nich doma zabydlovali dva nalezení psi –, nyní už se však psaní zase věnuje na plný úvazek.

Postavy
Alexa má krásnou postavu, je sebevědomá a inteligentní. A má (opravdu hodně) dobré srdce. Popravdě nechápu, proč někdo s takovým výčtem vlastností tráví páteční večery s vínem a odříkáváním kouzel? A to ani nemluvím, že víc než trochu samotářská majitelka knihkupectví, která píše básničky, mi občas připomínala sexy knihovnici z obálek playboye.
Nick, hlavní mužská postava, mi trochu nesedl. Nejsem schopná přesně vypíchnou čím, ale ... Nevím, nevím. Ale líbilo se mi, že to nebyl další chlap, jenž se pomalu vyrovnal bohům. Bylo zábavné číst, jak s ním občas Alex zametla, nebo ho úplně vyvedla z míry.

Můj názor
Když jsem si poprvé přečetla anotaci, připomínalo mi to jednu z těch amerických romantických komedií. A ty já nesnáším. Ale protože ,mi přišlo, že ji přečetl snad každý (dokonce i některé mé kamarádky), povolila jsem a přečetla si ji.
První musím napsat, že pokud si nějaká společnost skutečně zakoupí autorská práva a knížku zfilmuje, stane se z toho pravděpodobně přesně jeden z těch béčkových slaďáků. Koneckonců nejedna kniha už byla ve filmové verzi naprosto po... pokažená. Dokonalým případem je Eragon. Ale to bych odbíhala.

Kniha má rozhodně trochu toho sladkého kouzla, pro které ji mám celkem ráda. Možná protože se dá řadit k těm "roztomilým", které nepřekročily čáru a nestaly se odporně přeslazeným. Každý má tuhle hranici jinde, já na tyhle věci bývám celkem háklivá, ale tady mi to nevadilo. Vážně vždy když přemýšlím nad touhle knihou vytane mi hlavou slovo 'miloučké'. Až na Nicka, kterému jsem chvílemi chtěla fyzicky ublížit.

Oddechovka, která se příjemně čte, je krátká, ale zase ne moc-. Ta jedna kniha o 200 stránkách naprosto stačí jako zábava na líné odpoledne, když už máte uklizeno, z velkého oběda se ani nemůžete hnout, a hledáte něco, co by vás zabavilo při pití kávy:)

AnetKej