Štěstí ve stínech | Lyn Flewelling

Anotace



 První díl série Noční běžci. První díl dobrodružství Aleka, Seregila a Micuma.

Alek, jakožto neprávem uvězněný mladíček, potkává ve svém vězení, kde čeká na smrt, neznámého muže, z něhož se vyklube Seregil, muž mnoha tváří, dovedností a schopností, který je zároveň předen závojem tajemství. Alekův poklidný život se tímto setkáním od základů změní... Jaký je jeho skutečný původ? Kdo jsou Pozorovatelé....?

Po dlouhé době jsem konečně narazila na pořádnou fantasy. A že mi tenhle žánr chyběl. Pro mě asi není nic lepšího, když čtu knihu, kde se střílí z luku, jezdí na koni, cestuje od města k městu a v noci pobíhá po střechách. 

„Nikdy jsem se nehádal nahý,“ řekl Seregil nakonec a nasadil nakyslý výraz.

Celá kniha je psána v er formě, přeskakuje se od jedné postavy k druhé, nejčastěji sledujeme Aleka a Seregila. Alek je ještě mladíček, nějakých 16 let, přesto už dávno není dítětem. I přes občasnou naivitu je chytrý a schopný, bravurně střílí z luku, umí lovit a stopovat. Pod novým vedením se učí číst, psát, zpívat, šermovat, krást, otvírat zámky a mnoho dalšího. Seregil se ukazuje jako vtipný společník, nepříliš trpělivý učitel a věrný přítel. Micum, Seregilův starý druh ve zbrani, je naopak spíše klidnější povahy, schopný šermíř a šťastný manžel a otec. Nysander, tajemný čaroděj, mi velice připomíná Gandalfa a Brumbála. Obzvlášť Brumbála. Oba jsou stejně podivní, laskaví, nekonečně moudří a ví toho minimálně pětkrát tolik co všichni ostatní. Thero, Beka, Mardus a dokonce i ta čarodějská nymfomanka, kterou jsem chtěla zabít už teď. Ti všichni se objevili jen párkrát, ale v dalších dílech budou mít pravděpodobně větší roli.

Je to teprve prvním díl a jde to poznat. Působí to trochu jako předehra, zatím se vše teprve rozjíždělo, čtenář nakoukne do pár očividně důležitých momentů, jejíchž důsledky teprve přijdou. První kniha jen nastiňuje strukturu, na ten velký průser průšvih si teprve počkáme. Však víte, co myslím. Nějaký ten BIG BANG.

Na druhou stranu tomu nic nechybělo. Člověk se nikdy nenudil, Alek je zábavná a originální postava, nemluvě o Seregilovi, jenž ještě rozhodně neukázal všechny karty. Jednou za čas sledujeme i postavy z nepřátelského tábora, takže je čtenář v jisté výhodě nad postavami, přesto se toho moc významnějšího nedozví.

Příběh se občas točí kolem magie, ale ta je spíše vedlejší, protože ani jeden z hlavních hrdinů ji neovládá.
Většinou se dostává ruku v ruce s Nysanderem, který však nepůsobí dojmem typického čaroděje, alespoň tedy ne podle názorů ostatních čarodějů (podle všeho nebere sám sebe tak vážně, jak by měl).

„Lord Teukros?“ Seregil si výsměšně odfrkl. „Tak tady máš pravou skalskou šlechtu: synovec a jediný dědic nejmocnějšího lorda v Rhíminee, potomek jedné z nejstarších skalských rodin, ani kapka cizí krve v jeho žilách, původ čistý jako lilie. Vynikající chování, drahé záliby a rozum vázne. Taky je to hazardní hráč. Nejednou jsem získal jeho peníze.“

Občas se topíte ve všech národnostech, rasách, městech, národech a nových jménech. Chvilku to trvalo, ale nakonec jsem se šťastně zorientovala.
Ve shrnutí je to zábavná fantasy se sympatickými hlavními hrdiny, originální zápletkou a nadějnou vyhlídkou, co se pokračování týče. :)

AnetKej