neděle 9. listopadu 2014

Povolání: Zaklínačka | Olga Gromyko

Olga Gromyko

Vydání v ČR: Zoner Press

224 stran

Volha Redná je zaklínačkou, tedy jí spíše bude, až dostuduje univerzitu. Jenže místo toho, aby ležela ve svém pokoji v knížkách a poctivě studovala, ji mistři posílají do Dogevy, upírského města. Obyvatelé města jsou zabíjeni neznámou nadpřirozenou bytostí, kterou není nikdo schopen pořádně popsat nebo zabít, a právě Volha má zjistit, jestli nejsou za vraždami ve skutečnosti upíři. Volha však naráží na nečekaný problém - upíři se bojí o její bezpečí. Ostatní mágové, kteří přijeli, byli zavraždění a pokud by se ani Volha nevrátila, mohlo by to znamenat válku mezi upíry a ostatními rasami. A protože vraždící monstrum se nikdy nepřibližuje k upírovi, je Volha neustále ve společnosti Lena, vládce města. Jenže to by nebyla Volha, aby se někomu schovávala pod sukni...


"V okruhu deseti mil od Dogevy není žádná lidská osada. Bojí se.
Co je na tom divného? Upíři! Pijáci krve! Strach a děs! Zamkněte
dveře a jezte česnek!"
Autorka
Běloruská spisovatelka fantasy.
Žije v Minsku, kde absolvovala Běloruskou státní univerzitu v oboru Mikrobiologie. Je vdaná a má jednoho syna. Je členkou Svazu běloruských spisovatelů.
Na internetu je známá pod pseudonymem Zaklínačka Volha.



Postavy
Celý příběh je psán z pohledu Volhy. Ta má všechny obvyklé vlastnosti hlavních hrdinek - je chytrá, vtipná a má i nějakou tu kouzelnou moc. Co ji však odlišuje od ostatních, je pohled na svět. Za prvé - neprojevuje respekt každému na potkání. A není to takové to pubertální bouření se proti autoritám, kdy se hlavní hrdinové dvě stránky 'vykecávaj' nad tím, proč neudělají tohle, ale tamto. Volha to prostě neudělá, protože proč by jí měl zajímat nějaký děsivý upírský vládce město a jeho rada, že jo? 
Za druhé - většinu věcí prostě nebere vážně. Včetně sebe sama. Ono je vlastně fajn mít jednou hrdinku, která se ve všem tolik nepatlá.
A Len, upírský vládce města, kterému většinu knihy jen tečou nervy nad tím, co Volha vyvádí. Provádí naši zaklínačku upířím světem, ukazuje jí, jaké to je vládnout rase, které se všichni bojí, i když vlastně k tomu nemá nikdo pořádný důvod. Jeho povaha není v knize moc rozebíraná, vyznačuje se zodpovědností a snahou ochránit Volhu. Tedy přesně to, co samotné hlavní hrdince schází.
Ostatní postavy se jen mihnout, tu a tam dotvářejí příběh. Za zmínku stojí jen dva profesoři na univerzitě, které si jménem stejně nezapamatujete. Já je s oblibou označuju jako ten hodný a nekropáprda.

"Jméno má dlouhé a pokroucené jako zmije svinutá do klubíčka. Uvedl je na prvním cvičení, ale tak rychle a nezřetelně, že si je nikdo nestačil ani zapsat. Adepti mu říkali „vysoce vážený profesor Pitrim“. Přednášející vynechávali „vysoce váženého“. A mistr i „profesora“.
Zato když neposlouchal, používal se výraz „nekropáprda“. A říkali mu tak adepti i přednášející."

Můj názor
Po velmi dlouhé době jsem narazila na fantasy oddychovku. Ono se to všude hemží buď paranormálními romancemi, kde hlavní hrdinka zachraňuje celý svět a ještě mívá velmi komplikovaný vztah s někým, kdo je nejlépe jiné rasy, a nebo narazíte na dark fantasy, kde neustále lítají střeva, někdo někoho mučí, vraždí nebo znásilňuje (ne nutně v tomto pořadí). Možná proto se mi tahle knížka tolik líbí - je jiná.

Olga Gromyko si vzala na mušku skoro každý mýtus o tom, jací by upíři měli být. Jestlipak se upír skácí z česnekového dechu, a jestli se (ne)objevuje v zrcadlech? Inu na tohle všechno za vás hledá odpověď Volha a to svým vlastním neotřelým způsobem, ze kterého budete brečet smíchy.
Na druhou stranu je škoda, že se v knize nic moc neděje, zápletka s nadpřirozenou bytostí se pořádně rozjíždí až před koncem, což může v něčích očích knize ubrat. Tahle dějová linie je po většinu knihy v pozadí a většinou se moc neobjevuje, až na občasné záblesky, kde víc než akce a epické boje, je upřednostněno dohadování se o bezpečnosti hlavní postavy.

Říká se, že v jednoduchosti je krása, a tato kniha je důkazem. Pokud hledáte vtipnou knížku na líné nedělní odpoledne, nebo pro 12letou neteř dárek na narozeniny/Vánoce, našli jste to pravé. Jediná opravdová škoda je, že pokračování se zatím neplánuje vydat.

"Ne, neexistuje žádná naděje. Napraví mě teprve hrob."




Žádné komentáře:

Okomentovat